Do roku 1600

 

- 25000 př.n.l.- Otevírá se pevninský most Beringie mezi Asií a Amerikou. Většina odborníků se domnívá , že v této době začali přecházet první obyvatelé Ameriky.
- 9 000 př.n.l. – Lovci se rozptýlili po celém území Severní a Jižní Ameriky.
- 5 000 př.n.l. - Indiáni u Velkých jezer vyrábějí kovové nástroje.
- 4 000 př.n.l. - Na dalekém severu se objevují první předkové
Eskymáků.
- 3 000 př.n.l. - První zemědělci Na západě Severní Ameriky
zakládají stálé vesnice.
- 900 – Anasaziové budují Pueblo Bonito v Novém Mexiku.
- 1 000 - První známé setkání mezi Vikingy a Eskymáky
v Newfoundlandu.
- 1 200 - Předkové Apačů a Navahů se stěhují na jihozápad.
- 1492 – 12. října – Italský mořeplavec Kryštov Kolumbus pod
Španělskou vlajkou objevuje Ameriku.
- 1494 – Smlouva z Tordesillasu – Španělsko a Portugalsko si
rozděluje Nový svět.
- 1497 – John Caboto ve službách Jindřicha VII. pluje do Severní
Ameriky.
- 1500 – V Arktidě vzniká kultura Thale.
- První indiáni podléhají evropským chorobám proti kterým nemají
protilátky.
- 1506 – Francouzská výprava objevuje ústí řeky sv. Vavřince
- 1513 – Vasco Naňez de Balboa přešel Panamskou šíji a stanul na
březích Tichého oceánu.

- Španěl Juan Ponce de Leon dosáhl břehů Floridy. Naráží na
nepřátelskou reakci domorodců.
-1518 – Giovani Vervazzana ve službách Francouzského krále pluje
do Severní Ameriky.
- 1519 – Vylodění prvních andaluzských koní na Mexickém pobřeží.
- 1519-1521 – Hernando Cortez dobyl říši Aztéků.
- 1519-1522 – Fernao Magellan podnikl první cestu kolem světa.
- 1532 - Francisco Pizarro dobyl říši Inků.
- 1534-1535 – Jacquas Cartier s francouzskou výpravou poprvé
proniká po řece sv. Vavřince do vnitrozemí Severní
Ameriky.
- 1535 – Francie prohlásila Kanadu svojí državou.
- Vyhlášeno místokrálovství Nové Španělsko
- 1539-1543 – Hernando de Soto se vydává jihovýchodním směrem.
- 1543 – Jacquas Cartier se vyloďuje v Gaspe a zakládá Novou
Francii.
- 1545 – Odkryta ložiska v Potsí, kde vzniká největší stříbrný důl
na světě.
- 1560 – Vytvoření Irokézské Ligy pěti národů.
- 1565 – Španělé zakládají na Floridě první stálou evropskou osadu
v Severní Americe (San Augustine)
- 1584-1585 – První anglické pokusy o kolonizaci Severní Ameriky.

 

Do roku 1700

 

- 1603 – Samuel de Champlain splouvá řeku sv. Vavřince.
- 1606 – Král Jakub I. v Londýně udělil tzv. Virginské společenské
právo kolonizace Severní Ameriky.
- 1607-1609 – Počátky kolonie Virginie, založení města Jamestown.
- 1620 – u mysu Tresek v Nové Anglii přistávají první skuteční
kolonisté Severní Ameriky a zakládají město Nový
Plymounth a později celou kolonii Massachusetts.
- Indiány postihuje ničivá epidemie neštovic.
- 1622 – Indiánské kmeny Virginie zahajují boj proti anglickým
osadám. Z 81 osad indiáni 73 zničili. Tímto rokem
začínají indiánské války v Severní Americe.
- 1626 – Holanďané kupují od indiánů Manhattanů ostrov
Manhattan za korálky v hodnotě 15 liber. Založen Nový
Amsterodam, který byl po předání Anglii v roce 1664
přejmenován na Nový York.
- 1629 – Španělé začínají zřizovat misie na jihozápadě.
- 1636-1637 – Válka indiánů Pequot pod vedením náčelníka
Sasacuse proti anglickým osadníkům
v Massachusetts.
- 1644 – Druhá válka indiánská válka, nyní pod vedením náčelníka
Openchancamughem.
- 1655 – Španělsko podstoupilo Jamajku Anglii.
- 1670 – Henry Morgan dobyl Panamu.
- 1675-1676 – Válka Wampanoagů pod vedením náčelníka
Metacoma (Král Filip).
- 1676 – Metacom zavražděn.

- 1680 – Povstání pueblanských indiánů v Novém Mexiku pod
vedením šamana Popa.
- 1681 – Williem Penn podepisuje smlouvu s domorodými
Američany a o rok později zakládá Pennsylvánii.
- 1689 – První koloniální potyčka mezi Anglií a Francií a jejich
indiánskými spojenci.

 

Do roku 1800

 

- 1700 -1714 – Válka o Španělské dědictví – počátek koloniálních
reforem.
- 1732 – Kríkové vítají kolonizátory Georgie vedené Jamesem
Oglethorpem.
- 1751 – Benjamin Franklin staví svůj plán o Unii na Irokézské
Lize. Hlavní myšlenky jsou později použity v Americké
ústavě.
- 1754 – Kongres v Albany přijal plán Benjamina Franklina na
vytvoření konfederace Anglických kolonií.
- 1756 -1763 – Sedmiletá válka v níž Francie ztratila své kolonie
v Severní Americe.Většinu získala Anglie.
- 1761 – Aleuťané se stavějí na odpor Rusům na Aljašce.

- 1762 – Pontiak vůdce Ottawů sjednocuje indiány k boji proti
evropským koloniím.
- 1763 – Zahájení Pontiakovy války – indiáni obléhají Detroit.
- Král Jiří III. Vyhrazuje indiánům území západně
od Appalačského pohoří. Osadníci toto ignorují.
- 1765 – V Kanadě zřízena první rezervace.
- Konec Pontiakovy války.
- 1767 – Vypovězení Jezuitů ze Španělska a jeho kolonií.
- 1769 – Zavražděn Pontiak.
- 1775 – Vznik kontinentální armády, později v čele
s Georgem Washingtonem.
- 1775-1783 – Válka za nezávislost. 13 kolonií se vzbouřilo
proti Britské vládě.
- 1776 – 4.července – Ustanovení nezávislosti Spojených Států
Amerických.
- 1787 – Nová Americká ústava dává právo vládě omezit
obchodování s indiánskými kmeny.
- 1789 – George Washington se stává prvním prezidentem
Spojených států.
- 1799 – Tecumseh náčelník Shawneeů znovu sjednocuje indiánské
kmeny od Velkých jezer, z jihovýchodu a údolí Ohia.

 

Od roku 1800

 

1803
- Jefferson kupuje Louisianu od Francie, otvírají se nová teritoria na 
západě od Mississippi.
- Začíná odsun východních kmenů.
1804
- Lewis a Clark se vydávají se 44 vojáky na výpravu po Missouri až
do Dakoty, kde přezimovali u Mandanů a Arikarů.
1805
- Lewis a Clark dorazili k břehům Tichého oceánu.
1806
- V září se vrací Lewis a Clark nazpět do Sant Louisu, poté co
urazili 4000 mil.
1807
- Vynalezen Forsythův zbraňový systém.
- Zebulon Pike prozkoumává Skalisté hory a jeden ze štítů dostává
jeho jméno.
- Indiánské teritorium se jako Oklahoma stává státem unie.
1808
- John Jacob Astor zakládá Americkou kožešnickou společnost.
1809
- Seguagah sestavuje Čerokískou abecedu.
1810
- První etapa válek za nezávislost ve Španělských koloniích
v Americe.
1811
- Bitva u Tipecanoe v níž byla díky Tenskwatawovi
(bratr Tecumseha) zničena většina Indiánských vojsk.
1812 – 1814
- Britsko – Americká válka.
1813
- Tecumseh umírá v bitvě u řeky Thames.
1813 – 1831
- Válka Sauků a Foxů
1816 – 1824
- Druhá etapa válek za nezávislost Španělských kolonií,
skončila jejich vítězstvím. Španělsku zbyla jen Kuba a Portorico.
1817
- Válka vedená USA proti Seminolům na Floridě.
1819
- Španělsko a Spojené státy stanovují společnou hranici
na Červené řece.
1821
- Začíná fungovat stezka do Santa Fe.
1822
- Stephen Austin přijíždí do Texasu.
- Skupina lovců postupuje po řece Missouri, aby dva roky lovili
kožešinovou zvěř. Vrací se po třech letech - začíná éra traperů.
1823
- Vyhlášena Monreova doktrína jimiž Spojené státy odmítli
zasahování evropských mocností do svých záležitostí.
1825
- První setkání lovců kožešin.
- Začátek systémů rezervací v USA.
1826
- Jedediah Smith se jako první běloch dostává po souši do San Diega.
1828
- První železnice v USA.
1830
- Vydán zákon o přesídlení indiánů.
- Joseph Smith zakládá mormonskou církev ve státě New York, čímž
brzy vyvolává nepřátelství.
- V Americe postavena první lokomotiva.

- Prezident Andrew Jackson podepisuje zákon, který přiděluje
indiánům území na západ od Mississippi.
1832
- Vznik Oregonské stezky.
1834
- Umírá nejslavnější náčelník Seminolů Osceola (Asi Yahoko).
1835
- Santa Anna je zvolen prezidentem Mexika, posílá mexické
jednotky do Texasu.
1836
- Vyhlášení nezávislosti Texasu a Mexika.
- 25. únor – Samual Colt dostal patent na nový revolver – Colt. 45
- 6. března – dobití (pád) Alama
1837
- V Troy Grove v Illinois se narodil James Butler Hickok
(Divoký Bill).
- Povstání v Kanadě – vláda v Londýně provedla reformu,
která obyvatele kolonie uspokojila.
- Zorganizování Texas Rangers
- 27. května - narodil se v Homer Illinois James Butler Hickok
jako čtvrtý syn Polly B.H.
- 20. června – královna Viktoria nastupuje v 18.-ti letech
na Britský trůn.
1838
- ,,Cesta slz‘‘ Nucené přesídlení Čerokíů, Choctawů, Chickasawů,
Creeků a zbytků Seminolů do indiánského teritoria na západě.
1840
- Poslední setkání lovců kožešin, bobři téměř vymizeli.
1841
- 28. prosince - Kentucky, Stamping Ground – svatba reverenda
Roberta Jamese a Zereldy Cole.
1842
- Oregonská stezka zažívá první vlny přistěhovalců z Independence
v Missouri a míří na severozápadní pobřeží Tichého oceánu.
1844
- Parník J.M.White dokončil plavbu z New Orleans do st. Louis.
1845
- Připojení Texasu k USA.
1846
- Mormoni se stěhují pod vedením Brighama Younga na západ.
- V Iowe se narodil William Frederick Cody (Buffalo Bill).
- květen – Oficiální vyhlášení války mezi Mexikem a 
Spojenými státy. Američané vítězí u Palo Alta
a Resaky de la Palma.

- 4. listopad – Illinois, Sprigfield - svatba Abrahan Lincoln (33)
a Mary Todd (23)
1847
- Brigham Young a jeho následovníci dorazili k velkému solnému
jezeru a založili svůj Sión.
- Jim Bridger podstupuje mormonům 15 000 ha půdy
v Rocky Mountains.
- únor – Brigádní generál Zachari Tailor vítězí u Buena Visty.
- září – Obsazeno Ciudad de Mexico.
- 5. října - Missouri, Clay County narozen Jesse Woodson James.
1848
- Narozen Wyatt Earp v Monmontu ve státě Illinois.
- Nalezení zlata v Kalifornii. Zlatá horečka způsobila velký příliv
přistěhovalců na západ.
- Smlouvou z Guadalupe Hidalga Mexiko odstupuje Spojeným
státům území Arizony, Nového Mexika, Kalifornie a další.
- Po sérii revolucí v Evropě nastává stěhování Němců, Maďarů,
Italů a Irů do USA.
1849
- Do Kalifornie přichází velké množství Japonců a Číňanů.
- Ratifikace smlouvy z Guadalupe Hidalga končí válkou.
- Americký východ zachvacuje zlatá horečka.
1850
- Allan Pinkerton otvírá detektivní kancelář v Chicagu, Illinois.
- V Alabamě se narodil Patrick Floyd Garrett.
1851
- Smlouva z Fort Laramie. Siouxové, Cheyennové, Vrány
a další prérijní kmeny povolují Američanům stavbu silnic
a pevnůstek na svých kmenových územích.
- Pravomoc vlády v San Franciscu začínají vykonávat strážci
pořádku.
- 14. srpen – Georgia, Griffin narozen John Henry Holliday.
1852
- Mangas Coloradas přijímá za Apače nabídku ,,věčného míru“.
Američany zastupuje plukovník G. Summer a indiánský agent
John Greiner.
- březen – Začátek činnosti dostavníkové společnosti
Henrym Wellsem a Williamem Fargem.
- 13. červenec - California, San Francisco – otevření nové pobočky
Wells Fargo Expres.
1853
- V Bonhamu v Texasu se narodil John Wesley Hardin.
- červenec – California, vydané zatykače na : J. Morieta,
J. Vaenzuela, J. Karillo, J. Boellier, J. Ocomorenia
1854
- Mangas Coloradas a Cochise náčelníci Chiricahuaských Apačů
vedou válku proti Mexiku a USA.
- Podpis zákona o Kansasu a Nebrasce otevírá kansaské území pro
osídlení.

- Ustavení dostavníkové společnosti California Stagecoach company
spojilo většinu dostavníkových tras v Californii.
- Kansas, Nebraska - zřízeny indiánské rezervace
1856
- J.B. Hickok emigroval do teritoria Kansas.
- květen – srpen - San Francisco, oběšení 4 mužů a dalších 40
deportováno na Hawaii a do Jižní Ameriky.
1857
- Vzniká poštovní společnost Overland Mail Company.
- Wells Fargo je spojena s rozvojem dostavníkových linek.
- Je popraven James Coperland zabiják z Mississippi.
- New Orleans – epidemie žluté zimnice (7000 mrtvých).
- 16. únor – Anastacio Garsia zavřen do vězení a lynčován za 
6 vražd.
- 11. říjen – Utah - přepadení mormonů vedených Johnem D. Leem
(zavražděno 100 mužů, žen a dětí)

1858
- 12. květen – Jack Power Pio se svým gengem přepadli Rancho San
Juan Capistrano.
1859
- Objevení zlata na území Colorada.
- Oběšen John Brovn v Charlestonu ve Virginii.
- Zlatokop Henry Comstok náhodou nalezl stříbro poblíž
Virginia City.
- 28.září – Pelsilvania, Titusville objeven petrolej.
- 23.listopad – pravděpodobné narození Henry Mc Carty
( Billy the Kid)
1860
- prosinec – Jižní Carolina se odděluje od Unie.
- V Memphisu ve státě Missouri narozen Tom Horn.
- Společnost Russell, Majors & Waddell zahajuje činnost
Pony Expresu. V dubnu je doručena první zásilka.
- Abraham Lincoln zvolen prezidentem.
1861
- 12. dubna - Vypuknutí Občanské války. Dělostřelectvo Jihu pálí
na armádu Severu v pevnosti Fort Sumteru.
- 21. července – Konfederace vyhrává svou první bitvu u Bull Runu
poblíž Manassasu.
- Dočasné rozpuštění texaské hlídky.
- Kansas se stává státem Unie.
- Telegrafní společnost Western Union Telegraph dosahuje
Salk Lake City a Pony Expres končí svůj krátký život.
- srpen – Vojska Konfederace drtivě porážejí vojska Unie
v bitvě u Wilsons Creeku v Missouri.
- George Armstrong Custer končí studie ve West Pointu.
1862
- Náčelník Malá Vrána (Sioux Santee) vede válku v Minesotě.
- Objevení zlata v Bannacku.
- Kongres přijímá zákon o zakládání usedlostí.
- Dostavníková společnost Russell, Majors & Waddell krachuje.
- 26. prosinec – Masová poprava 38 Siouxů, dalších 265 Siouxů
Lincoln omilostnil.
1863
- Malá Vrána zavražděn.
- Mangas Coloradas vůdce Apačů zavražděn.
- Strážci pořádku likvidují Plummerův gang v Montaně.
- Divoký Bill působí jako zvěd v Missouri a Arkansasu.
- Války Oglallských Siouxů pod vedením náčelníka Rudého Oblaka.
- Geronimo v čele Apačů až do roku 1886.
- prosinec – V Nevadě City popraven lupič George Ives.
1864
- Porážka Navahů a odchod do Fort Sumeru.
- Masakr u Sand Crreku v Coloradu.
- Poprava Jacka Sladea ve Virginia City.
- A. Lincoln jmenuje Ulissese Granta velícím generálem
všech armád Unie.
- Buffalo Bill se stává vojákem 7. pluku kansaské jízdní.
1865
- Uzavřena smlouva mezi Rudým Oblakem a Spojenými státy
o ,,věčném míru“.
- 9. duben - Robert E. Lee se vzdává U.Grantovi.
- Končí válka ve Virginii. V průběhu se vzdávají další armády
Konfederace.
- Po Občanské válce začíná pochod farmářů přes prérie na západ.
- Souboj Hickoka a Tutta ve Springfieldu ve státě Missouri.
- Hickman ve státě Kentucky vypleněn Quantrillovou bandou.
- 6. červen – Quantrill zabit.
1866
- Bratři Youngerovi a Jamesovi vylupují banku Clay Couty Savings,
odnášejí si 60 000 $.
- Armáda dosahuje největší početní stav v době míru(57000 mužů).
- Po Občanské válce se zákony vlády prosazují na celém území.
- Vznikají čtyři nové pluky jezdectva. ( 7.a 8. běloši, 9. a 10. černoši)
- Robert Leroy Parker (Butch Cassidy) narozen v Circlevillu
v Utahu.
- Union Pacific Railroad a Central Pacific Railroad začínají
budovat transkontinentální železnici.
- Charles Goodninght a Oliver Loving značí a otevírají stezku
na území Wyomingu z Texasu do Cheyenne. Ch. Goodnight.
zároveň staví pojízdnou polní kuchyni taženou mezky.
1867
- Vzniká Chisholmova stezka.
- Abilene je prvním z dobytkářských měst.
- Chays City otvírá první pistolnický hřbitov Boot Hill
( pohřebiště v botech).
- Císařské Rusko prodalo Aljašku Spojeným Státům.
1868
- Rudý Oblak podepisuje jménem Oglallů s Američany novou
smlouvu v Fort Laramie. Vláda slibuje, že opustí pevnosti
na řece Powder River.
- Zřízena rezervace Navahů.
- Buffalo Bill se stává lovcem bizonů, posléze hlavním stopařem 5. jízdního pluku.
- 26. listopad - G.A.Custer vede masakr proti Cheyennům na řece
Washitě v Black Kettle, kde bylo zabito 103 indiánů a 53 žen
a dětí zajato.
1869
- Zahájen provoz transkontinentální trati v USA.
1870
- Početní stav armády klesá na 30 000 mužů a v tomto počtu
zůstává 90 let.
- Vražda jednoho z prvních šerifů - Toma Smithse.
1871
- Kongres ratifikuje poslední smlouvu s indiány.
- James B. Hickok se stává šerifem v Abilene.
- Wichita, Newton a Ellsworth se stávají dalšími
dobytkářskými městy.
1872
- Po kansaské železnici je v průběhu dvou let z Velkých plání
přepraveno 1,5 mil. bizoních kůží.
- Dochází ke konfliktu mezi armádou a Modoky.
1873
- Největší nalez zlata. Comstockova žíla a naleziště v Nevadě
a Kalifofnii.
- Zkonstruován Coltův revolver Peacemeker a winchestrovka
vzor 1873.
1874
- Generál Custer proniká se svými jednotkami do posvátných
Černých Hor Siouxů.
- Vynalezen ostnatý drát, kterým farmáři chrání svou půdu a tím
připravují dobytkáře o pastviny.
1875
- Dodke City se stává ,,královnou“ dobytkářských měst.
- Farma Jesseho Jamese je napadena Pinkertony a jeho matka
je těžce zraněna.
1876
- 2. červenec – Litle Big Horn. Největší vítězství 3000 Siouxů
vedených Sedícím Býkem.Je zavražděn gen. Custer
a během jedné hodiny vyhlazena 7. kavalerie
čítající 261 mužů.
- 2. srpen – ve středu v16:10 byl zavražděn v salonu v Deadwoodu
v teritoriu Dakota James Buttler Hickok (Divoký Bill).
- září – Bratři Jamesové a Yangerové přepadají banku
v Northfieldu v Minesotě. Yangerové jsou dopadeni,
podaří se uprchnout pouze Jamesům.
- Otevřena západní dobytkářská stezka, která vede přímo
k železnici v Dodge City.
- Vynalezen telefon, který je mezníkem v boji proti zločinu.
1877
- Zavražděn Šílený kůň.
- Bývalí černí otroci se organizují a stěhují se na západ.
- červen – Proběhla bitva u White Bird Canyonu. Indiáni z kmene
Nez Perces pod vedením náčelníka Josefa v ní porážejí
kavalérii.
- srpen – Bitva u řeky Big Hole, v níž zahynulo přes 80 indiánů
z kmene Nez Perces.
- říjen – Náčelník Josef se vzdává 40 mil od hranice s Kanadou.
- John Hardin je zatčen ve vlaku v Pebsacole ve státě Florida
texaským jezdcem Johnem Armstrongem a je uvězněn.
1878
- V teritoriu Nové Mexiko v Lincolském okrese vypuká válka.
1879
- Wirgil, James a Wyatt Earpové odjíždí do Tombstone.
1880
- Sedící Býk se usazuje v rezervaci Standink Rock.
1881
- V Tombstone se odehrála přestřelka v O.K. Coralu mezi
Clantonovou bandou a bratry Earpovými.
- Billy the Kid zabíjí šerifa Boba Ollingera. O tři měsíce později je
zavražděn Patem Gerrettem.
1882
- 3. duben – Je zavražděn Jesse James ve svém domě Bobem Fordem.
- Morgan Earp je při hře kulečníku zavražděn v Tombstonu.

1883
- W.F. Cody(Buffalo Bill) má premiéru představení
o divokém západě.
1884
- Téměř úplné vybití bizoních stád.
- Za 14 let činnosti Wels Fargo zaznamenává celkem 313 přepadení,
34 pokusů o přepadení a ztrátu 405 000$.
1885
- Přibližně 50 kmenů žije na indiánském teritoriu,
které bylo původně vyhrazeno jen pěti kmenům.
- Caldwel konkuruje Dodge City v dobytkářství.
1886
- Geronimo se definitivně vzdává a je odeslán se svými posledními
bojovníky do zajetí do pevnosti Fort Sill v Oklahomě.
- Po suchu přichází tuhá zima, jíž padá za oběť 60% veškerého
dobytka v Montaně.
- Dobytkářská válka v Pleasant Valley v Arizoně
mezi Grahomovými a Tewksburyovými.
1887
- Protažení železnice Atchynson, Topeka a Santa Fe směrem
na Fort Worth a dále.
- Wild West Show Buffalo Billa je na svém prvním turné
v Londýně.
1889
- Více než 50 000 lidí se stěhuje do Oklahomy, kde je území
Cherokeeů určeno pro zakládání usedlostí.
- Pajutský šaman Wovoka má vidění, vzniká hnutí ,,Tance Duchů“.
1890
- Označení ,,pistolník“ se už zcela vžilo a nahradilo dřívější výrazy
,,zabiják“ či ,,střelec“.
- Končí éra dobytkářských měst.
- Tom Horn se nechává najmout jako detektiv pro dobytkáře.
- 15. prosinec – Zavražděn Sedící Býk.
- Je povražděno asi 350 Siouxů Minekonžů náčelníka Velké Nohy
u Wonded Knee.
1892
- Wild West Show Buffalo Billa je na svém druhém turné po Evropě.
- Válka v Johnsonském okrese je posledním pokusem dobytkářů
zastavit příval farmářů s jejich ostnatými dráty.
- Bratři Daltonovi se neúspěšně pokoušejí vyloupit dvě banky
najednou v Coffeyvillu v Kansasu, obyvatelé města se brání,
přežívá pouze Emmett Dalton.
- 46 pistolníků najatých dobytkáři se vydává do Casperu,
aby tam zatočily se zloději dobytka.
1894
- Butch Casidy odsouzen na dva roky ve Wyomingské státní věznici
za krádež dobytka.
1895
- J.W. Hardin je zastřelen v salonu Alme v El Pasu
Johnem Selmanem.
1896
- Bill Doollin, který stál v čele gangu ,,Oklahombers“
je zabit v Lawsonu v Oklahomě.
1898
- Končí Španělsko – Americká válka , Španělsko po porážce opustilo
Kubu a Portorico.
1900
- Počet indiánů dosahuje asi 250 000.
1901
- Tom Horn je obviněn z vraždy chlapce Williema Nickella.
1902
- Butch Casidy a Sundance Kid odcházejí údajně do Jižní Ameriky.
O šest let později jsou údajně zabiti Bolívijskými vojáky.
1903
- listopad – V Cheyennu je za vraždu oběšen Tom Horn.
Jeho jméno je očištěno téměř po sto letech.
1906
- Zajat Ishi poslední ,,svobodný“ indián.
1909
- Umírá Geronimo.
1911
- V Kalifornii, Berkeley umírá Ishi.
1924
- Kongres v USA přiznává indiánům státní občanství.
1934
- Reorganizační zákon zajišťuje indiánům právo na držení půdy
a kmenovou samosprávu.
1950
- Příslušníci Irokézské ligy žádají o pomoc OSN.
1951
- Indiáni v Kanadě získávají hlasovací právo.
1961
- Koná se první celonárodní konference indiánů USA v Chicagu,
které se zúčastnilo 90 zástupců indiánských kmenů.
1964
- Americký zákon zakazuje diskriminaci z důvodu rasy, barvy pleti,
vyznání a státní příslušnosti.

1965
- Indiáni ve Spojených státech získávají hlasovací právo.
1973
- Protest na místě masakru u Woundet Knee končí smrtí
dvou indiánů.
1990
- Na základě zákona o ochraně hrobů jsou indiánům vráceny
kostry a hrobové předměty,uchovávané v muzeích.
2004
- Otevřeno ,,Národní muzeum amerických indiánů“ ve Washingtonu.