KDO JE LEONARD PELTIER
zvaný \"Gwarsíla\"?

Leonard Peltier, americký politický vězeň po otci z kmene Anishinabe (neboli Chipewa neboli Odjibwe) a po matce Lakota, strávil posledních 26 let svého života ve vězení i přesto, že americká vláda při mnoha příležitostech připustila, že neví, kdo je odpovědný za zločin, za nějž byl odsouzen. V jeho případě docházelo k porušování jak lidských práv, tak i americké ústavy a stal se ve světě velmi známým. Mnoho lidí a organizací již podpořili jeho kauzu, mezi nimi byli i Matka Tereza, Desmond Tutu, tibetský dalajláma, Amnesty International, Evropský parlament, italský parlament, belgický parlament, 50 členů amerického Kongresu, Robert Redford, Národní kongres amerických Indiánů a Jesse Jackson.
Leonard Peltier se narodil v Grand Forks v Severní Dakotě 12. září 1944. Pochází z velké rodiny 13ti bratrů a sester. Po několikaletém pobytu ve státní internátní škole pro Indiány se jako dospívající vrátil ke svému otci do rezervace Turtle Mountains v Severní Dakotě. To byla jedna ze tří rezervací, které si vláda vybrala pro vyzkoušení své nové politiky namířené proti Indiánům, jež měla za účel vypudit indiánské rodiny z rezervací do měst. Následovaly protesty a demonstrace, při nichž Leonard Peltier získal své první zkušenosti s indiánským hnutím odporu proti snahám americké vlády o násilnou asimilaci původních obyvatel.
V roce 1965 se Leonard Peltier přestěhoval do Seattlu ve státě Washington, kde působil jako spolumajitel automobilové opravny karosérií, zaměstnávající Indiány a sloužící především Indiánům. Ve stejné době se rovněž angažoval při založení domova \"na půli cesty\" pro bývalé vězně indiánského původu v Seattlu.
Koncem šedesátých let a začátkem sedmdesátých let žil ve státech Washington a Wisconsin, kde pracoval jako svářeč, tesař a poradce v otázkách týkajících se indiánské komunity (nezaměstnanost, alkoholismus, bytové otázky). Během této práce se zapojil do Hnutí amerických Indiánů (AIM). Jeho činnost v AIM vyústila v účast na akci \"Trail of Broken Treaties\" (Stezka porušených smluv) s níž se v roce 1972 dostal do Washingtonu, D.C., kde došlo k nenásilnému obsazení budovy Úřadu pro indiánské záležitosti (BIA). Práce pro AIM jej v roce 1975 přivedla do rezervace Pine Ridge. Rezervací tehdy otřásal konflikt mezi kmenovými vůdci otevřenými ke spolupráci s vládou a tradicionalisty, kteří si chtěli udržet svoji zemi, jazyk, kulturu a duchovní život. Oficiální představitelé kmene a jejich najatá milice známá pod zkratkou GOON vyvolali vlnu násilí proti těm, kteří se odvážili postavit proti jejich kolaborantské politice. Během tří let bylo na území Pine Ridge zavražděno 60 členů hnutí tradicionalistů a více než 300 jich bylo těžce zbito a často i doživotně zmrzačeno. V té době byla na území rezervace taková hustota výskytu agentů FBI, jako nikde jinde v USA. Přesto žádná z těchto vražd a útoků nebyla vyšetřena. Později jeden v vůdců milice GOON vypověděl, že FBI ve skutečnosti předstírala, že nic nevidí a navíc dodávala zbraně těm, kteří byli za tyto zločiny odpovědní. 

Lidé v Pine Ridge se rozhodli povolat na pomoc AIM, a tak Leonard Peltier spolu s dalšími členy hnutí přišli do rezervace. V tomto ovzduší strachu se 26. června 1975 odehrála osudná přestřelka mezi dvěma agenty FBI v neoznačených vozech a místními lidmi, podpořenými členy AIM. Oba agenti a jeden mladý místní Indián, Joe Killsright Stuntz, byli zastřeleni. Ze smrti agentů byli obviněni čtyři Indiáni, včetně Leonarda Peltiera. Proti jednomu bylo obvinění staženo ještě před obžalobou, další dva byli shledáni nevinnými z důvodu legální sebeobrany. Leonard Peltier, který se skrýval v Kanadě, byl z Kanady protiprávně vydán zpět do USA a později byl souzen v jiném okrese a jiným soudcem. Z Kanady byl vydán na základě místopřísežných prohlášení duševně postižené indiánské ženy Myrtle Poor Bear, která později při soudním procesu prohlásila, že ve skutečnosti obžalovaného nikdy předtím neviděla, a že prohlášení, ve kterém stálo, že na vlastní oči viděla Peltiera střílet po agentech, podepsala pod tlakem výhrůžek FBI a tak ji obžaloba nechala prohlásit za nesvéprávnou a soudce její svědectví vůbec nepřipustil před porotu). Peltier byl u FBI již dávno před těmito událostmi znám jako jeden z vůdců hnutí AIM a byl na něj zaměřen i program COINTELPRO, který \"zneškodňoval\" vůdce protestních hnutí prostřednictvím pomluv, násilí a zatýkání.
Peltier po přestřelce uprchl do Kanady, protože se bál, že se mu nedostane spravedlivého soudu, což se nakonec ukázalo jako oprávněná obava. Během jednoho z nejkontroverznějších soudních procesů tohoto století byl shledán vinným z vraždy (později byla při jednom z odvolacích procesů obžaloba změněna na nabádání a napomáhání k vraždě) a odsouzen ke dvěma po sobě jdoucím trestům doživotního vězení - po sobě jdoucích proto, aby mu nemohl být zkrácen trest. Později během odvolacího řízení, obžaloba po předložení důkazů do té doby utajovaných FBI připustila, že ve skutečnosti nemůže dokázat, kdo opravdu ty dva agenty zabil nebo do jaké míry a jak byl Leonard Peltier za jejich smrt odpovědný. Ten však i přesto stále zůstává ve vězení. Stal se symbolem nespravedlnosti, jejíž obětí jsou původní obyvatelé Ameriky.
Leonard Peltier pak ve vězení pokračoval v boji za lidská práva Indiánů a získal několik mezinárodních ocenění. Nedávno byl na summitu ochránců lidských práv v Paříži, který se konal na paměť 50. výročí Všeobecné deklarace lidských práv prohlášen oficiálním ochráncem lidských práv. Rovněž se prosadil svými obrazy s indiánskými tématy jako talentovaný umělec.